|
|
(Gender-Neutral) Conscription in the Nordic Countries' Armed Forces
Šťastníková, Štěpánka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Zatímco povinná vojenská služba (PVS) zažívá v posledním desetiletí mírný, ale pozoruhodný návrat, vznik její genderově neutrální varianty byl značně přehlížen. Táto práce prostřednictvím komparativní případové studie Norska, Švédska a Finska zkoumá důvody, které vedly k, nebo naopak bránily zavedení genderově-neutrální PVS. Vzhledem podobnostem těchto zemí v mnoha oblastech se práce snaží vysvětlit, proč Norsko a Švédsko zavedly genderově neutrální PVS, zatímco Finsko zachovalo PVS pouze pro muže. Za tímto účelem jsou tyto tři případy analyzovány pomocí originálního rámce založeného na existující literatuře, který obsahuje následující faktory: bezpečnostní situace země, role a charakter PVS, její legitimizace, integrace žen do armády a tematizace genderové rovnosti v armádě. V případě Norska a Švédska analýza ve většině faktorů identifikuje shodné vzorce. V obou zemích byla bezpečnostní situace vnímána jako relativně příznivá, PVS byla využívána jako nástroj pro rekrutaci budoucích vojáků*yň z povolání, a proto byla tato praxe značně selektivní, PVS byla přeformulována v reakci na měnící se okolnosti, ženy byly do armády integrovány brzy a genderová nerovnost v armádě byla vnímána jako problém. Naproti tomu ve Finsku bylo Rusko vnímáno jako určitá hrozba, PVS byla formulována na stejném základě...
|
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
|
|
Komunální politické systémy v severských zemích
Polinec, Martin ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunální politikou v severských zemích. Cílem práce je přiblížit podobu komunální politiky v severských zemích a zjistit, v kterých významných aspektech se jednotlivé země podobají, a v kterých se naopak liší. První kapitola se věnuje existujícím teoretickým přístupům k rozlišování systémů místní správy. Kapitola představuje vybrané typologie systémů místní správy - včetně postavení severských zemí v těchto typologiích. Po první kapitole následují kapitoly zaměřené na lokální politiku v jednotlivých severských zemích. Druhá kapitola se věnuje Švédsku, třetí Dánsku, čtvrtá Norsku a pátá Islandu. Každá z těchto čtyř kapitol je členěna do podkapitol, které se zabývají jednotlivými významnými aspekty lokální politiky v severských zemích. Pozornost je věnována především vymezení rozsahu úkolů, povinností a pravomocí obcí, struktuře a fungování obecních institucí, počtu a velikosti obcí, formám spolupráce obcí, struktuře příjmů, výdajů a dalším finančním záležitostem obcí, volebním a stranickým systémům na místní úrovni, konceptu sousedských rad, uživatelské demokracii a svobodným komunám. Poslední kapitola shrnuje a porovnává získané poznatky. Závěr shrnuje nejvýraznější společné rysy lokální politiky v severských zemích a zároveň upozorňuje na některé rozdíly. Powered by TCPDF...
|
|
|
Proměny severského modelu mírových operací
Jašová, Lucie ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci Dánska, Finska, Norska a Švédska v oblasti mírových operací od počátku studené války až do současnosti na pozadí teorie nového institucionalismu a konceptu malých států. Cílem je zjistit, jakým způsobem se vyvíjela účast severských států na mírových operacích v Organizaci spojených národů, Severoatlantické alianci a Evropské unii. Práce nejprve představuje teoretické východisko, hlavní těžiště je pak analýza severského modelu mírových operací a jeho postupná transformace. V rámci řešení byla použita kvalitativní i kvantitativní data z odborných zdrojů a dostupných statistik. Na základě výsledků bylo zjištěno, že participace severských států se od druhé poloviny 90. let rapidně snížila, a to především z důvodu institucionálních změn v samotném konceptu mírových operací a nesourodých národních zájmů jednotlivých států.
|
|
|
Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Pazderník, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečnostní integrací Severských zemí po konci druhé světové války. Využívá konstruktivistický koncept bezpečnostního společenství od Karla Deutsche a jeho revidovanou verzi od autorů Emanuela Adlera a Michaela Barnetta. Tato bakalářská práce tento koncept aplikuje na případ vývoje a vzniku bezpečnostního společenství v Severském regionu. Dále se pouští do hlubší analýzy institucionalizace bezpečnostní spolupráce, která v regionu přišla až po konci studené války, a popisuje její limity a potenciál do budoucna. V závěru se práce věnuje motivům společné účasti Severských států na mezinárodních mírových operacích a možnému vlivu této účasti na spoluutváření a posilování Severské kolektivní identity, která je pro bezpečnostní společenství klíčová.
|
|
|
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990 Abstrakt Cílem této práce je porovnat vývoj vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990. V této práci jsou severské země definovány jako pět státních útvarů na severu Evropy: Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Z analýzy vyplývá, že demografický vývoj severských zemí není stejný a každý stát má svá specifika. Dle očekávání se nejvíce odlišoval vývoj Islandu, který má díky vyšší úrovni plodnosti i mladší věkovou strukturu. Jiným vývojem prošlo i Finsko, jenž ve sledovaném období nejvíce zestárlo, a vykazovalo nižší hodnoty naděje dožití při narození pro muže. Překvapivě horší úmrtností poměry byly pozorovány v Dánsku, a to zejména u žen. Průběh křivky úhrnné plodnosti ve Švédsku, který je zcela odlišný od vývoje ostatních severských států, a který je přirovnáván k horské dráze, přetrvával i v období let 1990-2011. Unikátnost demografického chování severských zemí potvrdily výsledky shlukové analýzy. V roce 1990 i 2011 se těchto pět států nacházelo v jednom shluku především kvůli vysokému procentu živě narozených mimo manželství a v roce 2011 i díky vyšší úhrnné plodnosti. Jelikož tyto státy v minulosti určovaly demografické trendy Evropy, domnívám se, že studium těchto zemí a jejich...
|
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
|
|
Osvobození od osobního důchodové daně jako faktor formulující míru zdanění ve vybraných zemích
Korousová, Alice ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Pšurná, Pavla (oponent)
Práce se zabývá vlivem osvobození jako konstrukčního prvku daně na míru zdanění v severských zemích. První část analýzy se skládá z komparace konstrukcí osobní důchodové daně ve vybraných zemích a z analýzy osvobozených příjmů se zaměřením na příjmy sociálního charakteru. Závěrečná analýza obsahuje výpočty míry zdanění pro několik skupin domácností a několik úrovní příjmů. Porovnává míru zdanění při osvobození sociálních příjmů s mírou zdanění při zdanění těchto příjmů. Výsledky jsou následně porovnány napříč vybranými zeměmi
|
|
|
Skandinávský model státu blahobytu
Fekete, Mátyás ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Skandinávský stát blahobytu se obvykle považuje za nejúspěšnější model sociálního státu; tento sociální systém založený na principu univerzality je častým vzorem pro ostatní evropské země. Cílem diplomové práce Skandinávský model státu blahobytu je představit tento model sociálního systému, a to jak z teoretického tak z praktického pohledu. Popis teoretických modelů a shrnutí historie evropských sociálních systémů jsou významné pro pochopení fungování sociálních systémů, nicméně hlavním záměrem práce je charakterizovat skandinávský model sociálního státu na příkladu Dánska, Finska, Norska a Švédska a vystihnout společné znaky a rozdíly v sociální politice těchto zemí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Na základě aktuálních analýz především skandinávských výzkumníků a studií mezinárodních organizací tato práce nabízí podrobnou analýzu skandinávského modelu státu blahobytu.
|
|
|
Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
Manoch, Karel ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozchodem severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce. Hledá počátky spolupráce těchto států i kořeny divergentních tendencí v jejich bezpečnostních politikách. Snaží se také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které k němu vedly, ať již přímo či nepřímo. V poslední části se práce zaměřuje i na bezprostřední důsledky, které následovaly po rozhodnutí třech severských zemí přistoupit k Organizaci severoatlantické smlouvy, a z toho jsou také nakonec vyvozeny a předloženy přehledné a shrnující závěry.
|
host ::
RSS.